Na co jste si hráli jako děti?
Proč je dobré si někdy vzpomenout, co nás bavilo v dětství?

Což takhle vrátit se ke vzpomínkám na to, co jsme dělali rádi, když jsme byli malí? Kdy jsme nemuseli řešit povinnosti a každodenní starosti, jen jsme si hráli a byli sami sebou.
Možná totiž v našich vzpomínkách najdeme něco, co bychom do života mohli vrátit právě teď.
Když si navíc položíme otázky "Co mě na tom bavilo?" a "Proč mě to bavilo?", můžeme objevit i naší skutečnou motivaci a radost z toho co nás baví.
Bavilo vás lézt po stromech? Co vás na tom bavilo? Adrenalin? Objevování? A proč? Překonávání výzev? Hledání nových cest? Nebo fyzická aktivita?
Učili jste se rádi cizí jazyky? Co vás na tom bavilo? Učení se cizímu jazyku? Konverzace? A proč? Fascinovaly vás jiné kultury? Lákala vás schopnost domluvit se kdekoli na světě?
Hráli jste si na paní učitelku? Co vás na tom bavilo? Vysvětlování? Výroba notýsků a sešitků? A proč? Předávání znalostí? Kreativita a tvořivost?
Jaká byla naše motivace v dětství?
Možná vás první příklad přivede k otázce, jestli je pro vás sedavé zaměstnání to pravé.
Ve druhém případě vás nemusí lákat učit, ale cizí jazyky mohou být skvělým nástrojem v jiné profesi.
A ve třetím možná zjistíte, že vaší cestou je kreativní práce.
S věkem a našimi životními zkušenostmi se mění i naše koníčky, návyky, chování. Některé však přetrvávají. Pohlédnout se zpět nám může pomoci nejen objevit sama sebe, ale také se inspirovat tím, co nás v dětství bavilo, dělalo nám radost a takzvaně nám šlo od ruky. Mě například bavila hra na školu, ale ne kvůli učení a předávání znalostí. Ale kvůli organizaci. Bavilo mě poskládat, jak bude třída vypadat, jaké budou mít žáci pomůcky a když mi chyběl blok nebo tužka, tak jsem je zkrátka vyrobila. Muselo to vypadat pěkně, úhledně a často jsem i někoho zapojila. Zdánlivě by si tedy někdo mohl myslet, že budu chtít být učitelka na základní škole. Mě však až do dnes vysloveně baví připravit kurz na míru, poskládat obsah, prezentaci, zorganizovat jej, získat zpětnou vazbu. A ano přiznávám, i jej odlektorovat. Ale zkrátka se vším všudy.
Jak tedy zjistit jaká byla vaše motivace v dětství a zda něco z toho přetrvává do dnes?
Praktické cvičení: Vzpomínková mapa
Vyzkoušejte si jednoduché, ale praktické cvičení, které se jmenuje vzpomínková mapa.
Najděte si klidné místo, vezměte si papír a tužku. Vše si sepište, ať můžete se svými poznámkami pracovat nebo se k nim později vrátit.
Vyhraďte si dostatek času. Někomu zabere cvičení pět minut jinému půl hodiny. Doporučuji si naplánovat alespoň dvacet minut, ať máte prostor na zamyšlení a vyhodnocení cvičení. Pokud v časovém limitu vše nestihnete, vraťte se ke cvičení ideálně následující den.
Za prvé: Vezměte si tužku a papír a zapište si, co vás bavilo:
- V útlém dětství
- V dospívání (pubertě)
- V rané dospělosti
- A dnes
Za druhé: Nyní si ke každému bodu napište:
"Co mě na tom bavilo?"
a "Proč právě to?"
Za třetí: Projděte si v klidu svůj seznam a zamyslete se:
Byli jste v některých činnostech opravdu dobří?
Lákají vás některé aktivity ještě dnes?
Promítají se některé motivace do dnešních činností doma či v práci?
Neskrývá se seznamu něco, co by vás mohlo profesně nasměrovat?
Možná ve svém seznamu najdete svou novou vysněnou práci nebo směr, kterému se profesně můžete věnovat. Může jít například o kurz nebo studium, které vás profesně posune. Nebo ve svém seznamu objevíte koníček, na který jste dlouho neměli čas a nyní máte prostor se mu věnovat.
Zkrátka udělat si čas sami na sebe, ohlédnout se a trochu více se poznat nám nemůže uškodit, ale naopak nás může dobře nasměrovat.
Je čas na změnu?
Pokud plánujete změnu kariéry, neváhejte mi napsat. Můžeme společně sestavit nejen vzpomínkovou mapu, ale i vaše profesní DNA, díky kterému poznáte sami sebe, objevíte v čem jste dobří a pochopíte proč váš budoucí zaměstnavatel bude chtít přijmout právě vás.
Zaujalo vás téma a chcete se dozvědět víc? Vyberte si z nabídky školení nebo si domluvte konzultaci.
Číst více
Jak si dopřát víc kreativity
Kreativita není jen o malování, psaní nebo hudbě. Je to způsob, jak přemýšlíme, jak hledáme nová řešení, jak řešíme problémy. Skvělá zpráva je, že kreativitu lze rozvíjet a aplikovat v každodenním životě. Jak na to?

Co když je čas na změnu?
Někdy máme jasno – chceme změnit práci, začít něco nového nebo jít úplně jiným směrem. Jindy jen cítíme, že jsme tak trochu na místě. Ať už jste v jakékoliv fázi, jedno je jisté – i ten nejmenší krok, a nemusí to být zrovna výpověď, má smysl.


