Firma a škola: spolupráce, která dává smysl

Proč by se tím měla firma vůbec zabývat?

Firmy často začnou o spolupráci se školami přemýšlet ve chvíli, kdy potřebují nové zaměstnance. A to je pochopitelné. Jenže vztah mezi mladým člověkem a firmou nezačíná pracovním inzerátem. Začíná mnohem dřív. Možná při první návštěvě provozu. Při setkání s někým, kdo tu práci opravdu dělá. Při praxi. Nebo ve chvíli, kdy student poprvé zjistí, že obor, který studuje, může v reálném světě vypadat úplně jinak, než si představoval. 

Právě proto může být spolupráce se školami součástí employer brandingu. Ne ve smyslu "přijedeme studentům ukázat, jak jsme skvělí". Spíš:

Ukažme jim, jak to u nás skutečně funguje, kdo u nás pracuje a co všechno se za jednotlivými profesemi skrývá.

To je mnohem uvěřitelnější.

1. Exkurze: méně prezentace, více reality

Exkurze bývá jedna z nejjednodušších forem spolupráce. A zároveň se dá velmi snadno pokazit. Dvě hodiny v zasedačce, čtyřicet slidů o historii firmy, organizační struktura a několik grafů totiž nejsou úplně ideální způsob, jak zaujmout šestnáctiletého studenta. 🙂

Exkurze totiž není školní hodina v jiné budově. Pokud už firma studenty pozve, měla by využít to, co škola nabídnout nemůže:

• skutečný provoz,
• reálné pracovní prostředí,
• zaměstnance, kteří mohou mluvit o své práci,
• výrobky, technologie nebo služby,
• konkrétní situace z praxe.

Student si možná nebude pamatovat, kolik má firma zaměstnanců. Ale velmi pravděpodobně si zapamatuje, jak se tam cítil a zda si tam dokázal představit sám sebe.

2. Odborník z firmy přímo ve výuce

Spolupráce nemusí vždy znamenat, že celá třída přijede do firmy. Někdy může být jednodušší poslat jednoho člověka z praxe do školy. Technika. Obchodníka. Personalistu. Vedoucího výroby. Podnikatele. Ne aby odvykládal prezentaci o firmě, ale aby přinesl skutečné situace.

Například:

• Jak vypadá běžný pracovní den?
• Co člověka po škole překvapí?
• Co firmy opravdu očekávají od nových zaměstnanců?
• Jak se řeší chyba nebo reklamace?
• Jak funguje komunikace se zákazníkem?
• Co musí umět člověk, který chce jednou podnikat?

Čím konkrétnější téma, tím lépe.

3. Dejte studentům něco skutečného k řešení

Velmi zajímavou formou spolupráce jsou reálná zadání. Nemusí jít o velký projekt. Firma může studentům dát třeba jednoduchý úkol:

Jak bychom mohli naši firmu lépe představit mladým lidem?

Nebo:

Navrhněte zlepšení konkrétního výrobku, procesu nebo služby.

Studenti si díky tomu vyzkoušejí práci s reálným problémem a firma zase získá pohled lidí, kteří se na její fungování dívají úplně jinýma očima.

A někdy může být právě tenhle pohled překvapivě užitečný.

4. Praxe nemusí znamenat "někam studenta posadíme"

Odborné praxe jsou samostatná kapitola. Pokud má být praxe pro studenta skutečně přínosná, měl by vědět:

• co se má naučit,
• kdo se mu bude věnovat,
• co si bude moci vyzkoušet,
• jakou zpětnou vazbu dostane.

Nejhorší varianta je, když student přijde do firmy a několik dní všichni přemýšlejí:

"A co s ním vlastně budeme dělat?" 🙂

Dobře připravená praxe může být naopak velmi dobrým způsobem, jak se firma a budoucí zaměstnanec poznají ještě předtím, než začnou řešit pracovní smlouvu.

5. Workshopy a simulace reálných situací

Některá témata se nejlépe neučí vysvětlováním, ale tím, že si je člověk zkusí.

• Pracovní pohovor.
• Jednání se zákazníkem.
• Řešení konfliktu.
• Rozhodování o penězích.
• První kroky při podnikání.

Právě proto mám ráda workshopy postavené na hrách, příbězích, modelových situacích a rozhodování. Student může něco zkusit, udělat chybu a zjistit, co by příště udělal jinak. Bez skutečných následků. A právě to může být jedna z největších hodnot spolupráce školy a praxe.

Co bývá nejčastější chyba?

Firma začne přemýšlet především nad tím:

Co chceme studentům říct?

Lepší otázka ale může být:

Co chceme, aby si studenti odnesli?

To není totéž. Pokud chceme, aby mladí lidé pochopili, jak vypadá určitá práce, nepotřebují deset minut historie firmy. Potřebují ji vidět.

Pokud chceme, aby pochopili, co zaměstnavatel očekává, je často lepší nechat je vyřešit konkrétní situaci než jim přečíst seznam požadavků.

A pokud chceme, aby si firmu zapamatovali, měli bychom jim dát něco, co stojí za zapamatování.

Nemusíte začínat velkým projektem

Pokud firma se školami zatím nespolupracuje, není potřeba hned vytvářet celoroční program.

Stačí si položit několik otázek:

1. Co můžeme studentům skutečně ukázat nebo předat?
2. Pro jaké studenty je to vhodné? Jiný obsah potřebuje základní škola, jiný učební obor a jiný maturitní třída.
3. Co si mají studenti odnést? Jednu zkušenost? Nový pohled na profesi? Praktickou dovednost?
4. Co potřebuje škola? Spolupráce má fungovat na obě strany.
5. Co dokážeme opravdu dobře zorganizovat? Je lepší jedna kvalitní exkurze než pět aktivit, na které nemá nikdo čas.

A pak prostě začít. Jedním malým krokem.

Spolupráce funguje nejlépe, když není jen "pro školy"

Dobrá spolupráce může přinést něco všem stranám.

• Studentům zkušenost s reálným světem práce.
• Škole kontakt s aktuální praxí.
• Firmě možnost ukázat vlastní prostředí, profesi a lidi. A někdy také budoucí kolegy. Ne proto, že jim při první návštěvě rozdáme formulář "Přihláška k nám do zaměstnání". 🙂 Ale proto, že už vědí, kdo jsme. A mají představu, jaké by bylo u nás pracovat.

Chcete spolupráci se školou nastavit prakticky?

Pokud přemýšlíte, jak firmu propojit se školami, jak připravit smysluplnou exkurzi, workshop nebo jinou aktivitu pro studenty, můžeme společně vymyslet formát, který bude dávat smysl právě vaší firmě.

Nemusíme začínat memorandem.

Klidně začneme jednou dobrou aktivitou. 🙂